Královská obora - Stromovka

Vážení návštěvníci parku, vítáme vás v Královské oboře - Stromovce

Bývalá královská lovecká obora byla založena v roce 1268 za vlády Přemysla Otakara II. na území osady Ovenec. První písemná zmínka o oboře je z roku 1319, kdy zde král Jan Lucemburský dal postavit tribunu pro zamýšlené rytířské turnaje. O oboru se zpočátku starali královští lovčí, později písaři a inspektoři Pražského hradu.
Rozloha v roce 1536, po zaměření a po obehnání zdí, činila cca 84 ha - nyní po sloučení se štěpnicí a různých úbytcích ploch má cca 89 ha.

• Původně byla obora rozdělena zdí (1559) až do začátku 19. století na dvě části (obora a bažantnice - později štěpnice s myslivnou),
  
• 1495 - 1502 byl na místě dnešního letohrádku postaven lovčí hrádek - ten byl roku 1594 renesančně přestavěn na vyhlídkový letohrádek. 1805 - 1811 proběhla přestavba do novogotického stylu. Název Místodržitelský letohrádek je z dob (19.století), kdy sloužil jako letní sídlo místodržících v Čechách,
• v husitských dobách byla obora poničena a následně Ferdinandem I. v letech 1536 - 48 a 1559 obnovena. Výsadby byly z lesních dřevin - stromů a keřů dovezených ze ©árky, největší rozkvět obory nastal v dobách Rudolfa II,
• 1547 byl založen větší rybník u jižní ohradní zdi s výměrou 21 ha. Ve středu rybníka byl kruhový ostrov. Pro chov vodního ptactva a ryb byly zřízeny další tři rybníky a v západní části rozlehlá bažantnice; kromě srnčí zvěře, jelenů a klisen, k zubrům přibyli i buvoli, divoká prasata a lišky.
  
• 1585 byla obora rozšířena západním směrem k "Císařskému mlýnu", který byl přestavěn v roce 1583. V roce 1594 zde byla vybudována podle plánů Jana Gargioliho grotta s portálovým průčelím. Za galerií byla založena terasová zahrada s obdélným bazénem,
  
• 1586 -1593 byly vyražena "Rudolfova štola", která je 1 097 m dlouhá a sloužila a opět slouží k napájení rybníků vodou z Vltavy,
  
• 1618 - 1648 v období třicetileté války došlo ke zpustošení porostů i staveb obory,
  
• po utichnutí válečných bouří pak byly obnoveny oborní zdi, koncem 17. století se zde chovala četná lovná zvěř. Od Prašného mostu vedla k oboře přímá alej, původně vysázená lípami, později jírovci (od roku 1664 - propojení s Hradem),
  
• 1689 - 1691 je u velkého rybníka zbudována Královská dvorana s velkým sálem, zdobeným freskami Jana Jakuba Stenifelse z roku 1691, představující Apollona na slunečném voze a další mytologické výjevy a mostek na ostrov. Dvorana - dolní letohrádek byl v roce 1791 upraven na zahradní restauraci. Tato byla 1855 architektem Bernardem Grueberem přestavěna v novogotickém stylu - nyní tzv. ©lechtova restaurace,

• 1689 - 1693 byl na břehu rybníka vybudován altán a současně na ostrově uprostřed rybníka byl zbudován malý pavilonek. Tehdejší konfigurace terénu je dodnes patrná. Jsou zachovány hráze velkého rybníka (ve tvaru podkovy) i ostrov ( vyvýšenina - tzv. dubový pahorek),
  
• počátkem 18. století se obora začala zušlech»ovat podle zásad anglických krajinářských parků,
  
• 1792 při korunovaci Františka I. zde probíhala dožínková slavnost, kdy byl opraven letohrádek. Později se zde pořádaly ukázkové svatby dle národních zvyklostí. Z téhož roku je zmínka o vypuštění rybníka, na jehož dně byl zřízen taneční parket.
  
• 1804 z podnětu purkrabího hraběte Jana Rudolfa Chotka došlo ke zpřístupnění Královské obory v Ovenci pro veřejnost. Připomínkou je deska osazená do nástavce vstupní brány z Gotthardské ulice,
  
• 1805 - 1811 proběhla novogotická přestavba Místodržitelského letohrádku, kterou provedl arch. Jan Filip Jöndl podle plánů arch. Jiřího Fischera a jeho okolí se rozšířilo o sousední kostelní pozemek, kde vznikl prostor se třemi skleníky a parter s bazénem, vodotryskem a sochami. Vznikl květinový parter, okrasné záhony před letohrádkem. Podle návrhu profesora techniky Jiřího Fischera a dvorního zahradníka Františka Weppela se obora postupně měnila v krajinářský park. Velký rybník byl zrušen a postupně nahrazen několika menšími rybníčky,
  

• 1835 došlo k první introdukci cizokrajných dřevin,
  
• 1845 po sloučení štěpnice (Baumgarten - stromovka) a obory je používán název Královská obora - Stromovka. Následují úpravy dle návrhů Jiřího Braula a Bedřicha Wünschera - založení kruhového bazénu, zrušení Zeleného rybníka, později úprava strání pod tzv. Mecserovou silnicí, úprava před restaurací. Výstavba podmokelské dráhy - znamená úbytek plochy parku o 7,5 ha, druhá trasa tzv. Buštěhradská dráha vznikla v jižní části,
  
• 1850 došlo k částečné úpravě Královské obory, kdy byl v prostoru západně od hráze založen tzv. Tiergarten, dnes Starý park,
  
• 1881 došlo k dalším úpravám před restaurací (rozšíření promenády, založení sadu, založení současného rybníka,
  
• 1885 byl založen podle zahradníka Karla Rozínka geometricky řešený růžový sad, zbudován podchod do bývalého dna rybníka,
  
• 1886 bylo vysazeno více než 8 000 jehličnatých stromů,
  
• 1891 došlo ke značnému úbytku plochy Královské obory pro výstavbu Výstaviště,
  
• 1897 byl vystavěn plavební kanál,
  
• 1898 bylo zřízeno Maroldovo panorama s proslulým obrazem Luďka Marolda "Bitva u Lipan" - nyní součást Výstaviště
  
• 1933 byly upraveny stráně pod letohrádkem,
  
• 1948 je do letohrádku umístěno oddělení knihovny Národního muzea,
  
• 1949 Královská obora je předána do vlastnictví a správy hl.m.Prahy,
  
• 1961 bylo zřízeno Planetarium podle projektu arch. Jaroslava Fragnera,
  
• 1968 došlo k dalšímu rozsáhlejšímu úbytku plochy Královské obory výstavbou zastupitelského úřadu Sovětského svazu,
  
• 1974 proběhla rekonstrukce rybníků, byly zvýšeny zaplavované plochy původního dna rybníka,
  
• 1997 byla zprovozněna po dokončené rekonstrukci Rudolfova štola,
  
• 1997 - 2000 proběhlo kompletní vyčištění všech rybníků s provedením obnovy břehů,
  
• 1998 založeno manžely Maurerovými a Martinou Navrátilovou občanské sdružení 3duby, které má v programu napomáhat při revitalizaci Stromovky
  
• 1998 byly nainstalovány 3 nové dřevěné mostky přes odvodní kanál,
  
• 1998 - 2000 bylo provedeno rozsáhlé arboristické ošetření stromů.

Současnost